neděle, února 20, 2005

Diky

Moc diky vam vsem za snem. Nejen za Chartu, nejen za volby, nejen za atmosferu a podporu, ale predevsim za vas. Jsem nejstastnejsi z toho, ze vas to zajima, premyslite a verite tomu a chcete pomoct skautingu byt lepsi. Obrovsky jste vyrostli. Jsem moc rad, ze jsem u toho mohl byt s vami. Diky.

středa, února 16, 2005

Myty o skautingu III. - skautsky slib

"Slib je neco vzdaleneho, co muze dite splnit, az kdyz se tak opravdu bude chovat."
Skautsky slib je dobrovolny zavazek stat se skautem. Je to prvni krok na ceste k osobnimu rozvoji. Osobni rozvoj vychazi z predpokladu, ze nejsilnejsi motivace vychazi z nas samotnych. Slib neni nejaky test ci zkouska. Je to jednoduse svobodne rozhodnuti mladeho cloveka podilet se na skautskem zpusobu zivota a vychovy. Pred tim, nez bude schopen se takto rozhodnout, je potrebne, abychom mu poskytli zkusenost se skautingem. A predevsim mu pomohli pochopit slib a zakon a jeho naplnovani v zivote.

úterý, února 15, 2005

Kousek nebe

Moc jsme se na novy film "Kousek nebe" tesil a opravdu nezklamal. Jen moc nevim co k nemu napsat, abych se neopakoval. Pri jeho sledovani mne jimali stejne pocity, jako ty, ktere jsem popsal v predchozim prispevku ke knizce Josefa Burese. Co tedy dodat, snad jen, ze se v nem pres generace sesli dva skauti. Scenarista Jiri Stransky a hlavni predstavitel Jakub Doubrava, ktery navstevoval oddil v Ceskych Budejovicich.

neděle, února 13, 2005

Pribeh zivotni radosti

Knizka s dlouhym nazvem "Jak jsem v devetactyricatem utekl hledat svobodu do Sovetskeho svazu, ve zdravi prezil vezeni a vyhnanstvi a zase se vratil domu" je trochu zvlastnim literarnim prispevkem k dobe komunismu. Mladicky skaut Josef Bures odchazi v roce 1949 za hranice, nikoli ovsem na zapad, ale na vychod. Hledat spravedlnost a lepsi zivot. Misto toho vsak prijde vezeni a vyhnanstvi na Sibir. Smutne prozreni a nelidske podminky jsou vykoupeny krasnou prirodou, divokym taborenim a nalezenim zivotni lasky. Pribeh je predevsim dukazem, ze nejde o to do jake situace se clovek dostane, ale o tom, jak se k ni postavi. A postoj Josefa Burese je plny hledani dobra v obdobi zla, neuveritelne prostoty a pri tom velke zivotni radosti. Jak dokazuje zvlastni smesice cestiny a rustiny nejde o zadne intelektualni dilo. Jeho sila je prave v jeho jednoduchosti, kterou jeste umocnuji naivne-krasne autorovy vlastnorucni ilustrace.
Nekdy se chce rict, ze vsechno spatne je k necemu dobre. Vzdy je ovsem otazka za jakou cenu a pro me i pres vse dobre, je kniha dalsim duvodem, proc se mimo jine pripojit k petici Zrusme komunisty.

sobota, února 12, 2005

Slovenske skautske publikace u nas v prodeji

V patem cisle Skautingu vysly obsahle clanky na tema noveho slovenskeho skautskeho programu. Odkazujeme se v nich na publikace, ktere k nemu vysly. Nyni jsme je prostrednictvim TDC zacali prodavat i v Cechach a koupit je muzete prostrednictvim e-obchodu.

Jizerky a nova kniha M. Nevrleho

Byl jsem ted dvakrat za sebou v Jizerkach na sneznicich. Poprve nadherne modro, svitici slunicko, chata jak z Burianovych obrazku (diky Kecko) a cestou domu smutna Divka s pomeranci. Podruhe snih, vitr, mlha, dest a cestou domu pribeh zivotni radosti (ale o tom vice zitra).
Pri te prilezitosti jsem s Milou Nevrlym dokoncoval novou knihu "Vetrne toulani". Jedna se o soubor jeho povidek a dalsich textu, vcetne temer neznameho povidani o Ceskem Raji. Knizka vyjde na jare, v edici Letokruhy a myslim, ze se mame na co tesit.

pátek, února 11, 2005

Otazka

V mytech o skautingu II. jsem psal o nutnosti pouzivat prostredky zajimave pro dnesni deti. V teto souvislosti mne privedl na zajimavou myslenku prispevek v jedne diskusi. Pise se v nem: "Nevsiml(li) jste si ze velmi casto pracujeme s barvami na sklo, keramikou apod...., ale radne stopovat ci lasovat umi jen maloktery skaut. Pokud my to nebudeme mladsim junakum nabizet, tak se to nikde nenauci… Spise bychom se meli zamerit na tyto ryze skautske dovednosti nez se priklanet k modernim trendum...Co tradice a symbolika."
Samozrejme muzeme se ptat potrebuji-li to dnesni skauti umet a co je prostredek a co cil, ale take se otvira otazka, zda-li skauting ma udrzovat prostredky z minulosti, protoze jinak zmizi. Stejne jako stara remesla nebo historicke pamatky. Co myslite?

čtvrtek, února 10, 2005

Moc medii

Tak jsem v poslednich ctrnacti dnech resil tri pripady udajneho spojeni skautu s pedofily a vyrobci detske pornografie. Ani jeden s nami nemel nic spolecneho, ale na zaklade informaci policie ho takto zverejnily media. Naposledy dnes v Pravu. Nastesti se vse podarilo vcas zastavit a jinde se tato informace temer neobjevila. Nehoraznost policistu, hazejici vsechny lidi pracuji s detmi do pytle s nazvem "skaut", uz prekrocila vsechny meze a tak piseme policejnimu rediteli i ministrovi vnitra. Uvidime, zda-li to k necemu bude a jestli si pan ministr vzpomene na dobu, kdy byval sam skautem.
Ale o tom jsem vlastne nechtel psat. Chci se vratit k pripadu z minuleho tydne, kdy byl obvinen ze sexualniho zneuzivani muz pohybujici se kolem trampskeho oddilu Thompsonovi vlci. Dnes se zda, ze vse mohla byt jen medialne nafouknuta bublina postavena na nekolika fotografiich kluku, koupajicich se na tabore nahati (tak jak tomu casto na taborech byva). Samozrejme, ale take nemusela a pak je na miste razny postih.
Chci jen na tomto prikladu demonstrovat silu medii a jeji schopnost znicit nevinneho cloveka behem nekolika dni. Nechci rikat, ze toto byl ten pripad, jen pripomenout problematicnost sveta utvareneho nekolika osobami s obrovskymi moznostmi ovlivnovat verejne mineni. Navic spojene neviditelnym predivem prebirani zprav jednoho od druheho, kdy behem nekolika minut se informace siri desitkami kanalu po cele zemi. Pro zivot jednoho cloveka je to osobni tragedie, pro organizaci jeji diskreditace, kterou snaze ustoji, ale boli nas vsechny, kdo jsme ji upsaly svuj zivot.

P.S. Jeste, ze se takto neposuzovalo v minulosti. Mam dva propagacni filmy o ceskych skautskych vypravach na Jamboree. Jeden je z predvalecneho Madarska a druhy z povalecne Francie. V obou je nekolik celkem dlouhych zaberu nahych kluku ze sprch. Proc to nevim, ale co vim jiste, ze pro media by to dnes bylo velke sousto.

středa, února 09, 2005

Mýty o skautingu II. - pro koho je skauting?

B. P. rikal: "Kdybyste jim kazali o tom, co sami povazujete za povznasejici, nechytili byste je. Jakekoli svatouskovstvi odradi ty nejbystrejsi, a prave o ne nejvic stojite. Ty muzete ziskat jedine tim, co je skutecne pritahuje a zajima." Skauting je otevreny vsem detem a dospivajicim, kteri jsou ochotni na sobe pracovat a stavat se lepsimi. Kdyz se ale podivame do oddilu, casto zjistime, ze jim misto motivace k sebevychove a praci na sobe nabizime povinnosti: nos kroj, odlevej stopy, pln stezku… Nutime je chodit po cestach, ktere se jim nelibi, a ucit se to, co nepotrebuji. Misto abychom jim predkladali aktivity, ktere pritahuji je, nutime jim veci, ktere zajimaji nebo bavi nas a nazyvame to skautingem. Pritom zalesactvi ci tabornictvi byl puvodne obal, jehoz ucelem bylo lakat a motivovat deti. Pokud prestal byt pro deti zajimavy, mel by se zmenit. Musi vsak byt zachovana podstata skautingu, tj. cesta k osobnimu rozvoji. A ta je pro kazdeho. Nejen pro ty, ktere bavi odlevani stop.

Formy oddilove cinnosti

Formy oddilove cinnosti jsou tradicni uz desitky let. Daji se shrnout do nekolika slov - druzinovka - oddilovka - vyprava - tabor. K teto pateri se nepravidelne pripojuji ruzne akce, zavody, ale i navstevy divadel, vystav apod. Obcas se objevuji jeste specializovane krouzky nabizejici zajemcum rozvoj jejich zajmu. Kytarova skola - prirodovedny krouzek - sermirsky oddil. Casto je vedou roveri, kteri na vsestranne vedeni deti nemaji chut, ale predavani jejich konicku je bavi.
Tyto rekneme netradicni formy oddilove cinnosti v sobe maji jeste jeden potencial a tim je osloveni verejnosti a nabor novacku. Prvni moznosti je koncept "otevrene klubovny". Tj. krome oddilovych akci je klubovna otevrena i v jine casy a mohou ji navstevovat nejen clenove, ale i jejich kamaradi. V jednom oddile se takto schazi k pravidelnemu hrani deskovych her, jinde maji otevrenou pocitacovou mistnost. Druha moznost jde jeste dal. Oddil provozuje nekolik krouzku, ktere krome svych clenu nabizi ve spolupraci s blizkou skolou verejnosti. Na takovemto principu pracuje sdruzeni Gemini, ktery navic porada zajezdy za evropskymi pamatkami a dalsi otevrene projekty.
Vidim v techto aktivitach velky potencial do budoucnosti. Jak ve vetsim otevreni se skautingu verejnosti, tak v moznostech rustu pro rovery, kteri by se jinak do klasickeho vedeni oddilu nezapojili.

sobota, února 05, 2005

Vino a abstinence

Od svych trinacti let nepiju alkohol, ale po shlednuti americkeho filmu Bokovka nevim, jestli bych svuj postoj nemel prehodnotit, tedy jen smerem k vinu. Zabavny a smutny film (jak pise aKB) je o dvou panech v letech, jejich jizde, velkem herectvi, prokreslenych charakterech a take hodne o vinu. Nejen o jeho piti, ale o jeho zrani, zivote a smyslu. A u toho se chci zastavit. Velmi malo veci, ktere jime ci pijeme ma v sobe jeste pritomnost vztahu a silu lidskeho umu. Pro chleba nekdo jiny vypestoval obili, nekdo jiny ho semlel a jiny upekl chleba. Maso pochazi vetsinou z velkovykrmen, o Coca-Cole ani nemluvim. Snad jen vino - lide ho na jednom miste zasadi, slechti, hnoji… - pak rucne sklidi a "pretavi" v jedinecny original. Jeho vune ci chut je vzdy jina a na jeho podobu mame my lide jen castecny vliv. Je to nas spojenec s minulosti a to nejen diky svemu dozravani. "Jak ze jsi to rikala Mayo?" - uz presne nevim, jen tenhle pocit ve mne zustal.

pátek, února 04, 2005

…a trpaslici jdou

Vzdycky mne znovu a znovu udivi co z medialnich zprav zaujme lidi. O cem si nejvic sami od sebe povidaji. Prikladem poslednich dnu je pro mne dira ve Vodickove ulici. Bavi se o tom pulka republiky, i kdyz ji videlo nepatrni promile. Proc asi? Je to netradicni, vybocujici z rady a temer kazdy vi kde je Vodickova ulice, tedy muze si to k necemu konkretnimu priradit ci poucit ty neznale, ze to je ta ulice co vede z Vaclavaku. Hezke pouceni pro nase medialni pusobeni. Nemyslim hnat vlcata jako trpasliky do podkutavani silnic, ale nachazet veci originalni, spojene s nami, se skauty. A propo kdyz uz jsme u tech trpasliku. Zet mi jednou vypravel o jejich roverske druzine trpasliku, kterou zalozily po valce na tabore u Zelivky.
Tou dobou bylo na malem prostoru mnoho skautskych taboru, ktere neustale pribyvaly. A z tohoto popudu vznikla ona druzina. Bylo jich v ni sedm a kazdou noc vyrazeli s krumpaci, lopatami, lucernickou a pisni "Haj hou, haj hou a trpaslici jdou…". Dosli do noveho tabora a tam nabidli prekvapeni hlidce sve sluzby - kopali latriny, odpadovky ci zaklady pro kuchyn. A dalsi noc to same…Tak "Haj hou".

čtvrtek, února 03, 2005

Sila vudcovstvi

V cem spociva sila vudcovstvi. Ctu o vzestupu Treti rise a Hitlerove ceste k moci. A srovnavam s nedavno videnym filmem General Eisenhower - velitel invaze. Snad jedinou vec maji spolecnou - schopnost predat jednoduchou, vsem srozumitelnou vizi za kterou se chce jit. Tak jako byla prave ta invazni: "Mame odlisne tradice, jsme z ruznych slozek, ale spojuje nas toto tazeni. Osvobodime Evropu, navratime ji svobodu a zpristupnime celemu svetu demokracii. Zadny jiny cil neni tak dulezity, aby nas odvedl tak daleko od domova. To je nas ukol, to je operace Overload." Cim je svet a jeho situace slozitejsi, tim tezsi je nabidnout jednoduchou a srozumitelnou vizi, ktera by co nejmene zjednodusila skutecnost. Prave toho casto vyuzivaji ti, kteri chteji prosadit sve bez ohledu na druhe. O to vice je treba opakovat dalsi Eisenhowera slova: "To nejsou ta velka rozhodnuti, ktera jsou nejtezsi. Ale detaily, malickosti. Je snazsi riskovat miliony zivotu…, tezsi je videt jak to ublizi jednomu cloveku. A kdyz tohle prestanete vnimat, tak prestanete byt clovekem."

úterý, února 01, 2005

Myty o skautingu I. - kroj

V patem cisle Skautingu jsem mimo jinych clanku, ktere muzete najit v levem sloupci "pisu" popsal sedm skautskych mytu. Veci u nichz jsme nejak zapomneli na smysl. Postupne je budu zverejnovat a pridavat dalsi. Treba se k nim rozbehne zajimava diskuse…

Kroj
"Je chybou vedouciho, kdyz nedokaze presvedcit sve sverence k noseni kroje!"
Kroj zavedl B. P. ze tri duvodu:
- vytvorit pocit sounalezitosti spolecnym oblecenim
- smazat socialni rozdily
- prilakat deti
Vybral to, co se mu osvedcilo behem vojenske sluzby v Africe. Protoze vzorem te doby byli hranicari, zalesaci, ale i vojaci, nemohl se slavny vitez od Mafekingu vyberem krojovych soucasti netrefit do tuzeb deti te doby. Od tehdejsich dob se zasadnim zpusobem zmenil styl oblekani i vzory dnesnich deti. My vsak nehledame problem v kroji, ale v detech. Misto abychom se zamysleli nad tim, jak by mel kroj vypadat, aby deti lakal, premyslime, jak zmenit deti, aby se jim zacal libit.