Pod timto mottem zacina festival dokumentarnich filmu Jeden svet, ktery je jiz nejaky cas propagovan reklamni kampani s obrazovym motivem supermanova oblecku na pradelni snure. Kdyz pominu na prvni pohled nesrozumitelne podani vizualu a televizniho spotu, musim velmi ocenit kreativni namet kampane. Ten nezaujal jen mne, muj kamarad K. mi po zhlednuti spotu napsal: "Zkratka rika, ze je cas vzit to na sebe, bejt dobrej, slusnej, moralni... a jak to ten typek na sebe veme, tak je kazdymu jasny, ze tadle reklama patri i jemu (divakovi). Neco takovyho chci, udelej to! :)."
Igor Blazevic, zakladatel festivalu, popsal jeho ucel nasledovne: "Radi bychom, aby si divak z nalehavosti pribehu, o kterych vypraveji filmy Jednoho sveta, odnesl pocit, ze k nim neni mozne zustat lhostejny. Jeden svet neni zdaleka jen o utrpeni, nouzi a prohrach, ale i o zjisteni, ze neni duvod spolehat se na zadne mytologicke spasitele a fiktivni hrdiny, ale ze je mozne vzit osud sveta do svych rukou."
To jeho vysvetleni mi prijde velmi prenosne i na skautskou vychovu. Stejne jako pro Cloveka v tisni je festival zpusobem jak upozornit a pohnout lidi k cinu, tak stejne cil by mely mit alespon nektere nase hry a aktivity. Casto si hrajeme na hrdiny z Pana prstenu ci Hvezdnych valek a uz tim davame detem moznost prozit si hrdinu a tim vzit "osud sveta do svych rukou". Ale to jsme jeste stale daleko od zivota. Ukazujme skautum a skautkam realne hrdiny vsedniho dne, jako treba Trevora z filmu Posli to dal. Zkusme si prozit jejich pribehy a hledat sve vlastni. Tim v nich nejlepe vybudujeme presvedceni, ze oni sami mohou veci spoluutvaret a menit. A to kdykoli, ne jen, kdyz si hrdinove vezmou dovolenou.
úterý, dubna 26, 2005
Politici a skauti
V dnesnich Lidovkach ma pani Siklova komentar o novem predsedovi vlady a v nem cast o politicich a skautech. Stoji za to.
"Jako kouzlo nechteneho pusobilo, kdyz na dotaz moderatora o poctivosti politiku tazany odpovedel, ze "ten, kdo pracuje v politice, asi nemuze byt skaut". Na dotaz doplnujici, zda politik ma byt cestny jako ten skaut, Jiri Paroubek odpovedel, ze politik nemuze byt skautem, protoze za svoji praci bere plat. Kdyby se takovyto lapsus objevil v rozhovoru jednou ci dvakrat, tak to prictu na vrub nervozity. Ale toto nebylo z nervozity. Bohuzel! Spise je to ukazka stylu mysleni a neschopnosti porozumet otazce."
"Jako kouzlo nechteneho pusobilo, kdyz na dotaz moderatora o poctivosti politiku tazany odpovedel, ze "ten, kdo pracuje v politice, asi nemuze byt skaut". Na dotaz doplnujici, zda politik ma byt cestny jako ten skaut, Jiri Paroubek odpovedel, ze politik nemuze byt skautem, protoze za svoji praci bere plat. Kdyby se takovyto lapsus objevil v rozhovoru jednou ci dvakrat, tak to prictu na vrub nervozity. Ale toto nebylo z nervozity. Bohuzel! Spise je to ukazka stylu mysleni a neschopnosti porozumet otazce."
pondělí, dubna 25, 2005
„Zatim dobry“ Magnesia Litero
Tak dnes probehlo v Mestske knihovne (MK) predavani kniznich cen Magnesia litera. Vecer velmi uspechany, coz bude dan za to, kdyz se v klidu prozivana kniha cpe na rychle ovladacem prepinanou obrazovku. Moderator Honza Burian byl vic nervozni, nez vetsina predavajicich (kratka pocta Spalkovi:), cimz jen umocnil pomerne trapny dojem ze scenare vecera. Opravdu nevim proc ma vetsina podobnych predavani i podobny scenar.
No, ale to je vedlejsi. Ja jsem byl vlastne celou dobu zvedavy, odnese-li si nejake oceneni Jan Novak za sagu bratri Masinu – „Zatim dobry“. Za nakladatelsky pocin nic, za prozu nic. (Neuspesne jsem se utesoval, ze cenu dostal Jan Balaban, ktery je alespon jmenem spojen s otcem Masinu, neb Balaban – Masin – Moravek byli temer nerozlucni tri kralove naseho valecneho odboje). Ale nakonec to prislo – Kniha roku, provazena nejdelsim potleskem publika.
Myslim, ze si ji opravdu zaslouzila. Precetl jsem o Masinech vse co u nas vyslo, ale „Zatim dobry“ je nejen nejsirsim popisem, ale predevsim strhujicim romanem o bojovnicich proti komunismu a legitimite tohoto rezimu. Snad oceneni pomuze i k co nejsirsi rehabilitaci vsech clenu skupiny a k napraveni stavu, kdy obeti jsou nazyvany vrahy. Jak velice trefne napsal Jan Lukes v sobotnich Lidovkach „A po smrti bude i vetsina z nas, kteri jsme se zachovali jinak nez oni, a proto nam bylo vic lito obeti jejich boje nez jich samych, pohrbenych ve vlasti nasi nejistotou jeste zaziva.“
P.S.
Kdyz jsme meli zapnutou televizi pred primym prenosem, tak mne zaujali dve drobnustky. Pavel Zuna se na konci zprav na Nove vskutku originalne omluvil divakum: „Jeste jednou sorry za ten problem se zvukem.“ a CT v upoutavce na porady k oslavam 60. let ukonceni valky vysilala nekolik zaberu pamatniku skautu na Ivancene. Vim, ze to nejde moc k sobe, ale takova je televize – zmacknete cudlik a jste v jinem svete.
No, ale to je vedlejsi. Ja jsem byl vlastne celou dobu zvedavy, odnese-li si nejake oceneni Jan Novak za sagu bratri Masinu – „Zatim dobry“. Za nakladatelsky pocin nic, za prozu nic. (Neuspesne jsem se utesoval, ze cenu dostal Jan Balaban, ktery je alespon jmenem spojen s otcem Masinu, neb Balaban – Masin – Moravek byli temer nerozlucni tri kralove naseho valecneho odboje). Ale nakonec to prislo – Kniha roku, provazena nejdelsim potleskem publika.
Myslim, ze si ji opravdu zaslouzila. Precetl jsem o Masinech vse co u nas vyslo, ale „Zatim dobry“ je nejen nejsirsim popisem, ale predevsim strhujicim romanem o bojovnicich proti komunismu a legitimite tohoto rezimu. Snad oceneni pomuze i k co nejsirsi rehabilitaci vsech clenu skupiny a k napraveni stavu, kdy obeti jsou nazyvany vrahy. Jak velice trefne napsal Jan Lukes v sobotnich Lidovkach „A po smrti bude i vetsina z nas, kteri jsme se zachovali jinak nez oni, a proto nam bylo vic lito obeti jejich boje nez jich samych, pohrbenych ve vlasti nasi nejistotou jeste zaziva.“
P.S.
Kdyz jsme meli zapnutou televizi pred primym prenosem, tak mne zaujali dve drobnustky. Pavel Zuna se na konci zprav na Nove vskutku originalne omluvil divakum: „Jeste jednou sorry za ten problem se zvukem.“ a CT v upoutavce na porady k oslavam 60. let ukonceni valky vysilala nekolik zaberu pamatniku skautu na Ivancene. Vim, ze to nejde moc k sobe, ale takova je televize – zmacknete cudlik a jste v jinem svete.
O mem objevovani sveta (hor)
Tenounka knizka fotografa Jiriho Havla je jeho navratem do detstvi a mladi a zaroven zamyslenim nad jeho cestou k fotografii.
"Kazdy ma vrozene predpoklady pro urcite povolani, na neco se nejvic hodi. Stastni jsou pak ti, kterym se to podari zjisti a mohou se mu venovat. Mne to trvalo dosti dlouho, nez jsem si uvedomil, ze nejvic mi sedi fotografovani. Ale zjistil jsem to jeste vcas. Fotografem z povolani jsem se stal ve svych ctyriceti deviti letech. A povazuji to za nejlepsi vec, kterou jsem v zivote udelal."
"Kazdy ma vrozene predpoklady pro urcite povolani, na neco se nejvic hodi. Stastni jsou pak ti, kterym se to podari zjisti a mohou se mu venovat. Mne to trvalo dosti dlouho, nez jsem si uvedomil, ze nejvic mi sedi fotografovani. Ale zjistil jsem to jeste vcas. Fotografem z povolani jsem se stal ve svych ctyriceti deviti letech. A povazuji to za nejlepsi vec, kterou jsem v zivote udelal."
neděle, dubna 24, 2005
Maly pruvodce svetem outdooru
Vyslo nove vydani nejstarsiho a nejrenomovanejsiho pruvodce vybavenim na cesty. Pro nas zajimaveho tim, ze jsme krome Klubu ceskych turistu jeho "doporucitele", coz dokazuje nase logo na obalce a reklama uvnitr. Verime, ze je to dalsi krok k propojovani skautingu s modernimi formami pobytu v prirode. S vydavatelem Pruvodce připravujeme jeste dalsi spolupraci, tak doufejme ze se take zadari.
Skola a skauting
Jeste jednou se vratim k poslednimu cislu casopisu Moderni vyucovani. „Ucitele si musi lepe stanovovat sva proc – cile, ktere ve vyuce sleduji. Tato proc si musi uvedomovat zejmena jejich zaci.“ rika v rozhovoru reditel jedne prazske skoly - Vit Beran. Rozhovor je to velmi inspirativni a je na nem videt, ze stejne problemy jako my, resi i skoly, ktere se snazi vic a vic predavat nejen znalosti, ale i dovednosti a postoje. Myslim, ze z nasledujici ukazky poznate nejlip, jak moc mame spolecneho:
"Na seminarich vidim, ze ucitele dobre nevidi vztah mezi osvojovanim zivotnich dovednosti a mezi beznymi skolnimi cinnostmi. Obecne nam nedela problemy se shodnout na tom, ze absolvent zakladni skoly by mel umet cist s porozumenim, komunikovat, mel by se umet ucit, spolupracovat s druhymi. Obtiznejsi je si naplanovat, jak tyto dovednosti muzeme rozvijet v jednotlivych predmetech a uvedomit si, ze radu z nich (nekdy i nevedomky) u z davno rozvijime, ale muzeme je rozvijet cileneji a lepe.
Kdyz se ucitelu napriklad zeptam, proc davaji zakum delat referaty, ze o tom malo premysleji, ze neumeji rict, co vsechno se deti maji na referatu naucit a proc, k cemu se jim to bude dobre. Kdyz o tom budou lepe premyslet, mohou vytezit z referatu daleko vice nez nyni…
Pro zdar kutikularni reformy je potrebne, aby se ucitele naucili prave takhle premyslet o sve praci, aby si dobre rozmysleli, cemu deti v jednotlivych skolnich cinnostech chteji naucit a aby porad overovali, do jake miry se jim to dari."
"Na seminarich vidim, ze ucitele dobre nevidi vztah mezi osvojovanim zivotnich dovednosti a mezi beznymi skolnimi cinnostmi. Obecne nam nedela problemy se shodnout na tom, ze absolvent zakladni skoly by mel umet cist s porozumenim, komunikovat, mel by se umet ucit, spolupracovat s druhymi. Obtiznejsi je si naplanovat, jak tyto dovednosti muzeme rozvijet v jednotlivych predmetech a uvedomit si, ze radu z nich (nekdy i nevedomky) u z davno rozvijime, ale muzeme je rozvijet cileneji a lepe.
Kdyz se ucitelu napriklad zeptam, proc davaji zakum delat referaty, ze o tom malo premysleji, ze neumeji rict, co vsechno se deti maji na referatu naucit a proc, k cemu se jim to bude dobre. Kdyz o tom budou lepe premyslet, mohou vytezit z referatu daleko vice nez nyni…
Pro zdar kutikularni reformy je potrebne, aby se ucitele naucili prave takhle premyslet o sve praci, aby si dobre rozmysleli, cemu deti v jednotlivych skolnich cinnostech chteji naucit a aby porad overovali, do jake miry se jim to dari."
čtvrtek, dubna 21, 2005
Dvojnasobny pozitek
Vcerejsi vecer jsem si udelal prozitkovy, i kdyz jen zprostredkovane. Prinesl jsem si domu dve nove publikace venujici se zazitkove pedagogice. Prvni ma nazev "Outdoor trenink pro manazery a firemni tymy". Je z pera Vladimira Svatose, ktere mozna nekteri znate z prednasek na ruznych skautskych kursech. Ac urcena predevsim pro personalisty je knizka velmi zajimavou inspiraci pro vsechny tvorici zazitkove kursy. Praxe se strida s teorii, doplnenou zkusenostmi a pribehy ze zivota. Jiny pohled na to co delame skrze profesionalni vzdelavani je velmi zajimavy.
Druhou publikaci je nove cislo casopisu "Gymnasion". Svou tloustkou (168 stran) je uz spis knihou, nez casopisem. Jeho tematem je dobrodruzstvi. Prvni precteni jsem venoval rozhovoru Milose Zapletala s Jovisem o roverskych kursech, presel na teoreticke zarazeni dobrodruzstvi ve vychove, odpocival pri ankete s cestovatelskymi osobnostmi na stejne tema a skoncil u realne prirodni dramaturgie Mirka Hanuse. A to byl jen zacatek - je to cteni a predevsim premysleni na nekolik dalsich veceru, ale velmi za to stoji. I kdyz musim, ve shode s prispivajicim Markem Eben, konstatovat, ze si "nejsem totiz jisty, zda dobrodruzstvi, ktere ma svou metodiku, jeste dobrodruzstvim je".
Druhou publikaci je nove cislo casopisu "Gymnasion". Svou tloustkou (168 stran) je uz spis knihou, nez casopisem. Jeho tematem je dobrodruzstvi. Prvni precteni jsem venoval rozhovoru Milose Zapletala s Jovisem o roverskych kursech, presel na teoreticke zarazeni dobrodruzstvi ve vychove, odpocival pri ankete s cestovatelskymi osobnostmi na stejne tema a skoncil u realne prirodni dramaturgie Mirka Hanuse. A to byl jen zacatek - je to cteni a predevsim premysleni na nekolik dalsich veceru, ale velmi za to stoji. I kdyz musim, ve shode s prispivajicim Markem Eben, konstatovat, ze si "nejsem totiz jisty, zda dobrodruzstvi, ktere ma svou metodiku, jeste dobrodruzstvim je".
Potesi…
Dostal jsem zajimavy odkaz. Jedna spolecnost nabizejici nove byty v Roztokach u Prahy, ve sve propagaci mimo jine pise: "Ve meste je zakladni skola, materske skoly, zakladni umelecka skola. Pusobi zde Sokol, Skaut, nechybi mestska nemocnice, Dum s pecovatelskou sluzbou, mestska knihovna." Prijde mi vyborne, kdyz jsme jednim z lakadel, proc se nekde ubydlet.
Nepotesi…
Tak opet kratke PPP (Pornografie - Pedofilie - Pomluvy). Soud vynesl rozsudek nad vedoucimi oddilu z Ostravy, kteri s detmi nataceli pornografii. Ten pripad se tahne a uz v minulosti nas s nim neopravnene spojili. Rozeslali jsme na vsechny strany uvedeni na spravnou miru a od te doby bylo vse OK. Az dnes TV Prima uvedla, ze se jedna o skautske vedouci, jinak ve vsech mediich o nas ani slovo. Poslal jsem tedy velmi neprijemny email na reditele zpravodajstvi, tak jsem zvedav co odpovi. I vzhledem k tomu, ze TV Prima se chlubi svym etickym kodexem, kde na prvnim miste je pravdivost.
středa, dubna 20, 2005
Dogora
Zacalo to skvele - predvecernickem "Mach a Sebestova jedou na prazdniny", kdy se v zaberech mihne i skautsky tabor a pokracovalo zajimave. Francouzsky film jako mozaika obrazu z Kambodzi, vazne hudby a sborovych zpevu z Bulharska. Zvlastni kombinace. Nekdy mi sedla, nekdy ne. Mozna proto, ze jsem v Kambodzi stravil nekolik nadhernych tydnu a mam k ni prirazene sve zvuky, svou hudbu, sve ticho. Mnoho zaberu mi bylo duverne znamych, hodne jsem jich neznal a dost mi jich chybelo. Ale i presto jsem se citil zpatky v zemi, ktera je plna chudoby, min, nasledku Rudych Khmeru a taky radosti, usmevu, opic, Angoru…
Novy papez a media
Rika se, ze v minulosti byla volba papeze ovlivnovana penezi ci politickymi zajmy. Dnes mne napada jestli to neni zajem medialni. Katolicka cirkev nezazila za posledni roky vetsi zajem medii, nez za posledni tydny. A vyhlaseni volby v dobe vecernich zprav na evropskem kontinente je jiste zajimava shoda nahod. Ale treba si to Buh pral.
úterý, dubna 19, 2005
Vim, ze nic nevim
Urcite znate ten pocit, kdy se dlouho zabyvate nejakym tematem, myslite, ze v nem mate jasno a najednou se objevi nejaky podnet, ktery ve vas vyvola zname zvolani "vim, ze nic nevim". Mne se to stalo pri cetbe Spalkovi prace k OCK metodika, ktera se mimo jine zabyva skautskou vychovnou metodou. Tohle tema je mi posledni roky velmi blizke, nescetnekrat jsem ho prednasel a premyslel o nem. A ejhle.
Jednim z prvku skautske metody jsou "postupne a stimulujici programy". Chapal jsem tento bod jako Komenskeho "od jednodussiho ke slozitejsimu" a zaroven jako duraz na program, ktery ma podnecovat mlade lidi k rozvoji, hledani apod. Spalek prinesl novy, jeste sirsi pohled. Vysel z citace Ustavy WOSM: "prostrednictvim postupnych a stimulujicich programu slozenych z ruznych aktivit zalozenych na zajmech ucastniku vcetne her a uzitecnych dovednosti a na sluzbe spolecnosti."
Spalek bod interpretuje jako: "Venuji se tomu, co me bavi a zaroven me to posouva dal." Tedy cinnost ve skautskem oddile musi byt zabavna a zaroven prinaset nove podnety, ktere mne motivuji k dalsimu rozvoji a neustale snaze "byt lepsi nez vcera". Jde o to, aby program byl nejen zajimavy, ale abych si po jeho absolvovani chtel neco sam zjistit, neco noveho se dozvedet, vyzkouset si, podelit se s ostatnimi apod. Aby nutil nase cleny prichazet s novymi vlastnimi napady, hrami, aktivitami, aby je podnecoval hledat a patrat mimo oddilovy program - v knihovne, na internetu, mezi kamarady….
Ale pokracoval bych jeste dal ve Spalkove interpretaci a k prvku zabavnosti bych pridal smysluplnost. Odkazuji se na predvcera citovany clanek, ktery se zabyva take pojmem vnitrni a vnejsi motivace. Vnitrni vychazi z toho co nas bavi a take z vnitrniho presvedceni o spravnosti a smysluplnosti kroku ke kterym jsme motivovani. Autorka o tom pise:
"Ktere cinnosti delame z vnitrni motivace? Bez zavahani lide odpovidaji, ze to co nas bavi, co sami chceme, co je nam prijemne. Souvisi to s uspokojovanim nasich zakladnich potreb. Mnoho lidi se ale uz neuvedomuje, ze z vnitrni motivace delame take radu cinnosti, ktere sice prijemne nejsou, ale o nichz vime, ze jsou spravne ci nutne. Musime byt vsak o te spravnosti ci nutnosti sami vnitrne presvedceni."
Loupat 10 kg brambor nemusi byt vzdy zabavne, ale muzeme dosahnout toho, aby to detem davalo smysl. Jako u mnoha dalsich cinnosti, ktere nejsou tak zabavne, ale patri k oddilovemu i normalnimu zivotu. Vnitrni motivace je vlastne klicem k sebevychove - nebot pokud budu delat veci z vnitrniho presvedceni, naucim se byt hybatelem sveho zivota a prevezmu za nej odpovednost.
Jaka by tedy mela byt skautska cinnost pod uhlem "postupnych a stimulujicich programu"?
- zabavna a pestra
snazit se, aby vychazela ze zajmu a potreb ucastniku
- smysluplna
podavajici vysvetleni proc je nutna a spravna
- vnitrne motivujici
naplnovana mladymi lidmi z vnitrniho popudu
- podnetna
povzbuzujici zajem a ochotu se na ni spolupodilet
- postupna
rozvijejici a posouvajici do hloubky i do sirky
Jednim z prvku skautske metody jsou "postupne a stimulujici programy". Chapal jsem tento bod jako Komenskeho "od jednodussiho ke slozitejsimu" a zaroven jako duraz na program, ktery ma podnecovat mlade lidi k rozvoji, hledani apod. Spalek prinesl novy, jeste sirsi pohled. Vysel z citace Ustavy WOSM: "prostrednictvim postupnych a stimulujicich programu slozenych z ruznych aktivit zalozenych na zajmech ucastniku vcetne her a uzitecnych dovednosti a na sluzbe spolecnosti."
Spalek bod interpretuje jako: "Venuji se tomu, co me bavi a zaroven me to posouva dal." Tedy cinnost ve skautskem oddile musi byt zabavna a zaroven prinaset nove podnety, ktere mne motivuji k dalsimu rozvoji a neustale snaze "byt lepsi nez vcera". Jde o to, aby program byl nejen zajimavy, ale abych si po jeho absolvovani chtel neco sam zjistit, neco noveho se dozvedet, vyzkouset si, podelit se s ostatnimi apod. Aby nutil nase cleny prichazet s novymi vlastnimi napady, hrami, aktivitami, aby je podnecoval hledat a patrat mimo oddilovy program - v knihovne, na internetu, mezi kamarady….
Ale pokracoval bych jeste dal ve Spalkove interpretaci a k prvku zabavnosti bych pridal smysluplnost. Odkazuji se na predvcera citovany clanek, ktery se zabyva take pojmem vnitrni a vnejsi motivace. Vnitrni vychazi z toho co nas bavi a take z vnitrniho presvedceni o spravnosti a smysluplnosti kroku ke kterym jsme motivovani. Autorka o tom pise:
"Ktere cinnosti delame z vnitrni motivace? Bez zavahani lide odpovidaji, ze to co nas bavi, co sami chceme, co je nam prijemne. Souvisi to s uspokojovanim nasich zakladnich potreb. Mnoho lidi se ale uz neuvedomuje, ze z vnitrni motivace delame take radu cinnosti, ktere sice prijemne nejsou, ale o nichz vime, ze jsou spravne ci nutne. Musime byt vsak o te spravnosti ci nutnosti sami vnitrne presvedceni."
Loupat 10 kg brambor nemusi byt vzdy zabavne, ale muzeme dosahnout toho, aby to detem davalo smysl. Jako u mnoha dalsich cinnosti, ktere nejsou tak zabavne, ale patri k oddilovemu i normalnimu zivotu. Vnitrni motivace je vlastne klicem k sebevychove - nebot pokud budu delat veci z vnitrniho presvedceni, naucim se byt hybatelem sveho zivota a prevezmu za nej odpovednost.
Jaka by tedy mela byt skautska cinnost pod uhlem "postupnych a stimulujicich programu"?
- zabavna a pestra
snazit se, aby vychazela ze zajmu a potreb ucastniku
- smysluplna
podavajici vysvetleni proc je nutna a spravna
- vnitrne motivujici
naplnovana mladymi lidmi z vnitrniho popudu
- podnetna
povzbuzujici zajem a ochotu se na ni spolupodilet
- postupna
rozvijejici a posouvajici do hloubky i do sirky
neděle, dubna 17, 2005
Odmeny ci tresty?
Odmeny a tresty jsou jednim z nejoblibenejsich temat vsech skautskych zkousek. Velmi zjednodusene se da rici, ze zakladni myslenka, kterou si ucastnici odnasi zni "lepsi nez trestat, je chvalit a odmenovat". Kdyz jsem vedl oddil, snazil jsem se dle toho jednat - malo trestat a vic chvalit. O trestech jsem premyslel hodne, o pochvalach malo - prisly mi jasne. Ale tak jednoduche to neni. Velmi zajimavy prispevek k tomuto tematu prinasi posledni cislo casopisu Moderni vyucovani (3/2005). Jana Novackova v clanku "Pozor na pochvaly" rozebira nebezpeci plynouci z pochval. Mimo jine zde pise:
"Velkym rizikem pochvaly je, ze vytvari zavislost na autorite. Pochvalou nam vlastne druhy sdeluje, ze delame veci k jeho spokojenosti a ze se mame i nadale snazit delat mu radost. To, co je treba deti a mlade lidi ucit, je, ze veci se maji delat pro ne samotne, pro jejich vlastni hodnotu, a nikoliv je ucit zavdecovat se dospelym, usilovat o pochvaly a odmeny, bez ohledu za co. Je treba si jasne rict, ze nastroje vnejsi motivace - pochvaly, odmeny a tresty - jsou soucasne nastroje moci."
Z hlediska skautingu je toto riziko velmi ohrozujici, nebot podstatou skautske metody je sebevychova neboli ochota a schopnost prevzit odpovednost za svuj zivot. Te docilime pouze tehdy, pokud co nejvice cinnosti budou skauti a skautky delat proto, ze je delat chteji. Ne, ze jim to nekdo prikaze, potresta je, ci v nasem pripade, je za to pochvali a odmeni. Jen si zkusme promitnout, kolik veci se v oddile delalo kvuli nam jako vedoucim a kolik z presvedceni nasich clenu.
Zda se tedy, ze jak trestat, tak odmenovat je treba z rozvahou a skromne. Cim naopak setrit nemame je poskytovani vecne zpetne vazby. A ta by mela prichazet jak od nas, tak predevsim od vrstevniku, v ramci skautske druziny. Vice o ni i o dalsich aspektech tematu najdete v uvedenem clanku - napriklad jiny pohled na deleni motivaci. Misto klasicke kladne a zaporne - vnitrni a vnejsi. Ale o tom v sirsich souvislostech jindy.
"Velkym rizikem pochvaly je, ze vytvari zavislost na autorite. Pochvalou nam vlastne druhy sdeluje, ze delame veci k jeho spokojenosti a ze se mame i nadale snazit delat mu radost. To, co je treba deti a mlade lidi ucit, je, ze veci se maji delat pro ne samotne, pro jejich vlastni hodnotu, a nikoliv je ucit zavdecovat se dospelym, usilovat o pochvaly a odmeny, bez ohledu za co. Je treba si jasne rict, ze nastroje vnejsi motivace - pochvaly, odmeny a tresty - jsou soucasne nastroje moci."
Z hlediska skautingu je toto riziko velmi ohrozujici, nebot podstatou skautske metody je sebevychova neboli ochota a schopnost prevzit odpovednost za svuj zivot. Te docilime pouze tehdy, pokud co nejvice cinnosti budou skauti a skautky delat proto, ze je delat chteji. Ne, ze jim to nekdo prikaze, potresta je, ci v nasem pripade, je za to pochvali a odmeni. Jen si zkusme promitnout, kolik veci se v oddile delalo kvuli nam jako vedoucim a kolik z presvedceni nasich clenu.
Zda se tedy, ze jak trestat, tak odmenovat je treba z rozvahou a skromne. Cim naopak setrit nemame je poskytovani vecne zpetne vazby. A ta by mela prichazet jak od nas, tak predevsim od vrstevniku, v ramci skautske druziny. Vice o ni i o dalsich aspektech tematu najdete v uvedenem clanku - napriklad jiny pohled na deleni motivaci. Misto klasicke kladne a zaporne - vnitrni a vnejsi. Ale o tom v sirsich souvislostech jindy.
úterý, dubna 12, 2005
Myty o skautingu VIII. - klubovna
"Klubovna musi byt reprezentativni a odrazet tradice a hodnoty skautingu."
Klubovna v B.P. pojeti byla doupetem prirozene party. Byla mistem, ktere slouzilo detem v naplnovani jejich snu a v pocitu mit neco sveho. Dnes se casto potkavame s klubovnami, ktere vice nez doupe pripominaji sine tradic a slavy. Portrety, vlajky, kresla, zaramovane diplomy, historicke fotografie, ale nic pripominajici zivy detsky svet. S klubovnami, ktere jsou krasne naklizene, knihy vyrovnane do kominku, rohy zarovnane, ale nic prozrazujici utulnost, zivost, hravost (a tim nemyslim neporadek). Tyto klubovny jsou spise odrazem sveta dospelych - jejich predstav, zajmu a videni skautingu. Pak se ovsem nemuze divit, ze k nim deti nemaji vztah a nezbyva nez neustale laterit, ze si "niceho nevazi a nechteji prilozit ruku k dilu".
Predchozi: I., II., III., IV., V., VI., VII.
Klubovna v B.P. pojeti byla doupetem prirozene party. Byla mistem, ktere slouzilo detem v naplnovani jejich snu a v pocitu mit neco sveho. Dnes se casto potkavame s klubovnami, ktere vice nez doupe pripominaji sine tradic a slavy. Portrety, vlajky, kresla, zaramovane diplomy, historicke fotografie, ale nic pripominajici zivy detsky svet. S klubovnami, ktere jsou krasne naklizene, knihy vyrovnane do kominku, rohy zarovnane, ale nic prozrazujici utulnost, zivost, hravost (a tim nemyslim neporadek). Tyto klubovny jsou spise odrazem sveta dospelych - jejich predstav, zajmu a videni skautingu. Pak se ovsem nemuze divit, ze k nim deti nemaji vztah a nezbyva nez neustale laterit, ze si "niceho nevazi a nechteji prilozit ruku k dilu".
Predchozi: I., II., III., IV., V., VI., VII.
pondělí, dubna 11, 2005
Metodika k mravni a duchovni vychove
Psal mi muj pritel K., ze zna minimum nametu pro rozvoj duchovni a moralni roviny skautu a skautek. At poradim. Tak jsem vytahl par internetovych odkazu, ktere snad mohou byt uzitecne i pro vas.
Stopa
asi neucelenejsi duchovni a mravni program oddilu na cely rok. Autorem jsou cinovnici 6. skautskeho strediska ze Zlina. Stredisko je katolicke a tomu odpovida jazyk i nahled na celou problematiku. Pro oddily bez zdurazneni cirkevniho vyznani bude treba nektere aktivity preformulovat, ale je z ceho vybirat a patri to k nejlepsimu co jsem videl.
Metodika pro vudcovske zkousky
publikace pro obor metodika prinasi obsahlou kapitolu venovanou metodice vychovy ke slibu a zakonu, ktera obsahuje mnozstvi nametu i metodickych postupu k tematu.
Stupne napredovania
konkretni namety k mravni a duchovni vychove najdete i v novych stezkach slovenskych skautu - predevsim v kapitolach "pevny charakter" a "duchovni hodnoty".
Metodicke materialy duchovniho odboru
kde je zverejnena ruznoroda smesice textu od tech specializovanych k obecnejsim. Spise jde o metodiku, nez o konkretni cinnosti. Predevsim doporucuji "Zaklady duchovni vychovy ve skautingu" a vse co se tyka skautskeho slibu.
Pokud mate dalsi tipy, napiste je do komentaru, budu rad.
Stopa
asi neucelenejsi duchovni a mravni program oddilu na cely rok. Autorem jsou cinovnici 6. skautskeho strediska ze Zlina. Stredisko je katolicke a tomu odpovida jazyk i nahled na celou problematiku. Pro oddily bez zdurazneni cirkevniho vyznani bude treba nektere aktivity preformulovat, ale je z ceho vybirat a patri to k nejlepsimu co jsem videl.
Metodika pro vudcovske zkousky
publikace pro obor metodika prinasi obsahlou kapitolu venovanou metodice vychovy ke slibu a zakonu, ktera obsahuje mnozstvi nametu i metodickych postupu k tematu.
Stupne napredovania
konkretni namety k mravni a duchovni vychove najdete i v novych stezkach slovenskych skautu - predevsim v kapitolach "pevny charakter" a "duchovni hodnoty".
Metodicke materialy duchovniho odboru
kde je zverejnena ruznoroda smesice textu od tech specializovanych k obecnejsim. Spise jde o metodiku, nez o konkretni cinnosti. Predevsim doporucuji "Zaklady duchovni vychovy ve skautingu" a vse co se tyka skautskeho slibu.
Pokud mate dalsi tipy, napiste je do komentaru, budu rad.
středa, dubna 06, 2005
Meze osobniho rustu
Koukal jsem se po delsi dobe na svuj oblibeny film "Dobry Will Hunting" a po te uvazoval o nasem poslani - osobnim rozvoji cloveka. Vychazime v nem z predpokladu, ze clovek by mel naplnit a rozvinout, co mu bylo v zivote dano - vyuzit co nejvice sve schopnosti. Nebije se ovsem tato cast poslani s jinou, ktera hovori o vsestrannem rozvoji. Jak je skloubit a cemu dat prednost? Kde je ma rozvoj konec a zacina jednostrannost?
Co kdyz do naseho oddilu prijde klucina, ktery hromsky hraje fotbal. A my vime, ze pokud ma svuj talent rozvinout, musi se mu venovat naplno, nebot bez toho dnes nebude hrat s temi nejlepsimi a tim se zlepsovat a zlepsovat. Mame mu doporucit, ze bude lepe, aby sel do fotbaloveho oddilu i kdyz ho tim nejspis ztratime. A nestane se z nej jednostranny fotbalista, zapominajici na jine rozmery zivota?
Co kdyz do naseho oddilu prijde klucina, ktery hromsky hraje fotbal. A my vime, ze pokud ma svuj talent rozvinout, musi se mu venovat naplno, nebot bez toho dnes nebude hrat s temi nejlepsimi a tim se zlepsovat a zlepsovat. Mame mu doporucit, ze bude lepe, aby sel do fotbaloveho oddilu i kdyz ho tim nejspis ztratime. A nestane se z nej jednostranny fotbalista, zapominajici na jine rozmery zivota?
Ray
Dve hodiny hudby a zivota, kdy mate pocit, ze jste stali soucasti osobniho pribehu slepeho muze zavisleho na hudbe, manzelce, detech, ale i drogach a sve milence. Pri zaverecnych titulkach si rikate - to neni mozne, ze ten pianista na platne nebyl Ray Charles, ale Jami Foxx a cestou domu vase podpatky vyklepavaji Mess Around, Mess Around…
pondělí, dubna 04, 2005
Vyzvy doby
Ceska televize vcera uvedla diskusni porad k odchodu Jana Pavla II. Byl jsem rad, ze misto klipovitosti, kdy vsichni omilaji ty same fraze - "bojovnik proti komunismu", "pritel jinych nabozenstvi"… bude cas na hlubsi reflexi. Mimo jine si vsimnete jak media s temito frazemi nakladaji. Maji jich pet ci sest a ty neustale v ruznych formach opakuji - krasne je to videt na mezititulkach novinovych clanku. Jako kdyby se dal zivot cloveka zplostit do par vet. Ale da, ja vim.
Diskuze byla velmi vlekla, jen obcas prinosna, ac se jeji moderator B. Fliedr - dle meho jeden z nejkultivovanejsich u nas - velmi snazil. Skoro na konci doslo i otazku noveho papeze a B. Fliedr se ptal na jake vyzvy doby by mela volba noveho papeze odpovedet. A zaznely veci prinosne i pro nas. Jak se vyporadat s nadmernou sekularizaci spolecnosti. Jaky najit vztah k Islamu. Jak se postavit novym vedeckym poznatkum - genetika, biotechnologie. Jak pomoci lidem hledat lasku. Myslim, ze prave ta zminena otazka je tou pravou, pred jakoukoli volbou. Doufam, ze katolicka cirkev ji vezme na vedomi. Bylo by to dobre i pro nas, mame totiz na svete podobny ukol, i kdyz kazdy k nemu jdeme jinymi cestami.
Diskuze byla velmi vlekla, jen obcas prinosna, ac se jeji moderator B. Fliedr - dle meho jeden z nejkultivovanejsich u nas - velmi snazil. Skoro na konci doslo i otazku noveho papeze a B. Fliedr se ptal na jake vyzvy doby by mela volba noveho papeze odpovedet. A zaznely veci prinosne i pro nas. Jak se vyporadat s nadmernou sekularizaci spolecnosti. Jaky najit vztah k Islamu. Jak se postavit novym vedeckym poznatkum - genetika, biotechnologie. Jak pomoci lidem hledat lasku. Myslim, ze prave ta zminena otazka je tou pravou, pred jakoukoli volbou. Doufam, ze katolicka cirkev ji vezme na vedomi. Bylo by to dobre i pro nas, mame totiz na svete podobny ukol, i kdyz kazdy k nemu jdeme jinymi cestami.
pátek, dubna 01, 2005
Skautska videa na siti
Malina zverejnila na RoverNetu odkaz na televizni - vyukovy program britskych skautu pro BBC. Velmi mne to zajimalo, nebot pripravuji pro Ceskou televizi hodnoceni jejiho detskeho vysilani. Prislo mi to ovsem bez napadu a i z hlediska vyukoveho velmi odflakle. Baleni batohu spocivalo spise v nahazeni do "pytle", podle navodu na rozdelavani ohne, bych asi zadny neudelal a nositka z bund budou mit tendenci se trhat. Jen vareni vajicka v grepu byl zajimavy napad. My ho zatim vzdy delali v pomeranci a v grepu bude mit trochu jinou chut.
Muj kamarad V. mi poslal odkaz na nekolik animovanych "propagacnich" klipu o skautech a dobrych skutcich. Neco ve stylu South Park, tedy jen pro silne natury, ale ve vybornem provedeni. Je libo pomoci babicce, vzkrisit topiciho, zachranit kocicku, opravit hracku ci se postarat o rybicku.
Muj kamarad V. mi poslal odkaz na nekolik animovanych "propagacnich" klipu o skautech a dobrych skutcich. Neco ve stylu South Park, tedy jen pro silne natury, ale ve vybornem provedeni. Je libo pomoci babicce, vzkrisit topiciho, zachranit kocicku, opravit hracku ci se postarat o rybicku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)