Dogora

Zacalo to skvele - predvecernickem "Mach a Sebestova jedou na prazdniny", kdy se v zaberech mihne i skautsky tabor a pokracovalo zajimave. Francouzsky film jako mozaika obrazu z Kambodzi, vazne hudby a sborovych zpevu z Bulharska. Zvlastni kombinace. Nekdy mi sedla, nekdy ne. Mozna proto, ze jsem v Kambodzi stravil nekolik nadhernych tydnu a mam k ni prirazene sve zvuky, svou hudbu, sve ticho. Mnoho zaberu mi bylo duverne znamych, hodne jsem jich neznal a dost mi jich chybelo. Ale i presto jsem se citil zpatky v zemi, ktera je plna chudoby, min, nasledku Rudych Khmeru a taky radosti, usmevu, opic, Angoru…