Napsal jsem článek pro Gymnasion o 100 letech skautingu, jeste urcite dozna nejakych zmen, tak kdyz napadnou nejaka vas, budu za ne rad v komentarich. Diky.
V roce 2007 uplynulo 100 let od založení skautského hnutí. Vzniklo vlastně náhodou a za jedno století se z něj stalo největší výchovné společenství dětí, mladých lidí i dospělých. Na své cestě časem překročilo všechny myslitelné hranice a stalo se globálním hnutím působícím ve 216 zemích a teritoriích světa, sdružujícím více než 40 miliónů členů.
Zdánlivě je možná nošením dříví do lesa představovat skauting v časopise pro zážitkovou pedagogiku, kde o něm mnozí čtenáři mají povědomí. Ale právě těch 100 let, a u nás v Čechách navíc trojí násilné přerušení existence, naneslo na skauting mnoho nánosů, které je dobré smýt a podívat se na jeho podstatu a možné perspektivy.
Skauting v proudu času
Počátek skautingu se datuje od 1. srpna 1907, kdy Robert Baden-Powell uspořádal první tábor na světě, na malém ostrůvku Brownsea, poblíž Anglie. Zde si experimentálně ověřil své myšlenky o výchově chlapců a výsledky vtělil do knihy Scouting for Boys1. Ta byla jakousi tábornickou a „životní“ příručkou pro mladé lidi, která naplno odstartovala požár jménem skauting. Baden-Powell nechtěl v té době budovat žádnou organizaci, pouze nabídnout smysluplnou náplň pro volný čas. Ale úspěch knihy byl tak obrovský, že ho donutil dát živelnému zájmu nějakou formu a nabídnout tehdejším statisícům zájemců možnost se k myšlenkám oficiálně přihlásit a dále je rozvíjet.
Baden-Powellovi se tehdy podařilo být ve správnou chvíli na správném místě. Bylo to v době, kdy myslitelé tehdejší doby „objevili“ dítě jako svébytnou bytost, které se kromě práce a školy otevřel volný čas a jenž hluboce toužila po dobrodružství, objevování, pobytu v přírodě, a to vše v partě vrstevníků. Vše toto a mnoho dalšího nabídl Baden-Powellův SKAUTING, který už svým názvem jitřil fantazii, protože odkazoval ke zvědům, hledačům a průkopníkům. Být skautem byla tehdy přirozená touha většiny chlapců.
A nejen v Anglii. Hnutí se během několika let rozšířilo do desítek zemí světa a postupně rostlo a otvíralo své hranice. Kromě chlapců se přidala děvčata, kromě skautů (11-16) se přidala vlčata (7-10) a roveři (17-26). Kromě křesťanů se přidali vyznavači islámu, buddhismu a dalších náboženství. Kromě klasických skautů se objevili vodáci, námořníci, letci… Skauting tak postupně překročil všechny myslitelné hranice a ukázal, že základní hodnoty jako je přátelství, pobyt v přírodě či touha po osobním růstu jsou platné všude na světě. Čímž zároveň přidal ke svému původnímu poslání nový výrazný prvek mezinárodního bratrství, který v dnešním globalizovaném světě nabývá na významu. Snad i pro něj může být skauting ukázkou, že lze nalézt společné jmenovatele i pro zdánlivě nesourodé kultury, etnika a náboženská vyznání. 2
Společný jmenovatel
Po živelných začátcích bylo třeba dát rozšiřujícímu se hnutí pevnější strukturu, a to jak v jednotlivých zemích, tak na mezinárodním poli. To se samozřejmě neobešlo bez mnoha diskusí, krizí, zvratů, které se však dařilo udržet na společné cestě. Tyto diskuse ale přinášely a přinášejí jednu podstatnou hodnotu, a tím je neustálý návrat ke smyslu skautingu a opětovné tázání se po něm. K hledání, co je tou podstatou, co musí splňovat ti, kteří se chtějí stát součástí celosvětového společenství. V dnešní době jsou to tři základní pilíře, které definují skauting:
Poslání – zlepšovat svět prostřednictvím jednotlivých lidí, u kterých výchova přerůstá v sebevýchovu a oni se dobrovolně vydávají na cestu vlastního rozvoje.
Principy – na této cestě respektují důležitost hodnot člověk – společenství – Bůh.
Metoda – představující fungující systém výchovy vedoucí mladého člověka k přijetí odpovědnosti za svůj život, tedy k sebevýchově.
Pojďme se na tyto pilíře podívat podrobněji3:
Poslání
Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. Baden-Powellem, a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem.
Východiskem skautingu je přesvědčení, že svět může být skutečně lepší. A že záleží na každém člověku, co pro to udělá. A že právě mladí lidé mají v sobě obrovskou sílu měnit věci v sobě a na základě toho i věci kolem sebe. Skauting je tedy projekt, jehož posláním je zlepšovat svět skrze jednotlivé lidi, kterým pomáhá vstoupit na cestu dobrovolného zájmu o vlastní rozvoj i rozvoj svých nejbližších.
Principy
Povinnost k Bohu
…přesažné hodnoty. Nejsou vidět, nemůžeme na ně „ukázat prstem“, a přesto jsou pro náš život nesmírně důležité. Právě z nich bere svou sílu předsvědčení o jedinečné hodnotě každého z nás, kterou nám nikdo nemůže vzít, i přesvědčení o hodnotě každého skutečného vztahu… Skauting je postaven na přesvědčení, že lidskou existenci v její každodenní bezprostředně viditelné a hmatatelné podobě nese skutečnost hodnotová a že v této hodnotové skutečnosti lze teprve skutečně ukotvit lidský život.
Povinnost k druhým
Přesvědčení, že člověk + člověk není prostý součet dvou lidí. Že vazby mezi jednotlivci mají obrovský význam. Že to, co děláme, děláme podstatně i pro druhé a kvůli nim. A že posláním člověka je žít s druhými. Vztahy rozvíjet, budovat, pečovat o ně.
Povinnost k sobě
Přesvědčení, že každý z nás je jedinečná lidská bytost. Že člověk, tak jak je, má cenu, má hodnotu, je důležitý. Lidé mají svou hodnotu a ta je nezávislá na tom, zda mohou nebo nemohou pracovat, zda jsou zdraví, nemocní, postižení tělesně nebo duševně, zda jsou blonďáci nebo Rómové. Lidé mají hodnotu prostě proto, že jsou lidé. Lidé jsou lidmi také proto, že nezůstávají na místě, ale cíleně se na vlastní cestě posouvají dál, o něco se snaží, pracují na sobě. Sebeúcta a seberozvoj – to je nejstručnější shrnutí toho, čemu skauting říká „povinnost k sobě“.
Skautská výchovná metoda
Skautská výchovná metoda vede mladého člověka na cestě osobního růstu, je soustavou
výchovy a sebevýchovy vedoucí k upevňování charakteru, vytváření hodnotového
systému, rozvoji dovedností a znalostí.
Skautskou výchovnou metodu tvoří systém vzájemně provázaných prvků, jimiž jsou:
• skautský slib a zákon4
• učím se tím, že to dělám
• družinový systém5
• symbolický rámec6
• pobyt a činnost v přírodě
• program osobního růstu
• podpora dospělými
Junák
Stejné pilíře skautingu stojí i v záhlaví české skautské organizace, která se celým jménem nazývá Junák – svaz skautů a skautek ČR. Junák založil v roce 1911 středoškolský učitel A.B.Svojsík, jako synergické spojení Baden-Powellovského skautingu a zároveň Setonova woodcraftu. Zatímco v mnoha zemích Evropy byla jediným násilným přerušením činnosti 2. světová válka, u nás se k ní přidalo období komunistické nadvlády a to hned dvakrát (1948-1968, 1970-1989). Skauting té doby se musel ukrýt pod křídla tehdy povolených organizací a čekal na svou příležitost. Ta v plné svobodě přišla po roce 1989. Na jedné straně provázená obrovským zájmem o něj, na straně druhé obklopená mnoha vnitřními problémy plynoucími z dlouholetých zákazů. Skauting se jako Šípková Růženka probudil do doby, která byla jiná než ta, co znal, a dlouho se zdálo, že se v ní jen těžko orientuje a nachází sám sebe. Což jistě nebylo způsobeno pouze vnitřními problémy, ale i vnější situací okolního světa. Výrazně přibyla velmi různorodá volnočasová konkurence, děti získaly nové záliby a změnily svou zájmovou orientaci. A to nejen u nás, ale v celé Evropě. Důsledkem byla klesající členská základna (i přesto je Junák největší volnočasovou organizací), mizející výchovný kredit a ztráta vnitřní motivace.
Od roku 1998 Junák postupně podnikal menší kroky k širší změně, která nabývala na síle. Velkým impulsem byl rozsáhlý výzkum postojů veřejnosti ke skautingu, který odstartoval vnitřní diskusi o úloze skautingu v dnešním světě. Jejím vyústěním byl dokument nazvaný Charta českého skautingu7, v níž je uvedena vize hnutí, hodnoty, na kterých dnes stojí, a co chce dokázat. Pojďme z ní část ocitovat:
Chceme, aby Junák byl organizací s pevnými hodnotovými základy na straně jedné,
a s moderními, přitažlivými formami a prostředky na straně druhé.
Chceme, aby rodiče vnímali Junáka jako kompetentní organizaci s jasným výchovným
posláním, která jim nabízí pomoc při výchově jejich dětí a zábavným způsobem připravuje mladé lidi na smysluplné prosazení ve společnosti.
Chceme, aby děti viděly skauting jako místo, kde budou přijaty skupinou svých vrstevníků, kde najdou opravdové kamarády, a skauting se pro ně stane přitažlivým dobrodružstvím se špetkou tajemství a výlučnosti, do něhož se budou chtít zapojit i ho samy aktivně utvářet.
Chceme, aby díky skautingu vyrůstali z dětí lidé, kteří se stávají pilíři občanské společnosti, jsou ochotní a schopní utvářet svět kolem sebe k lepšímu.
• Lidé charakterní a zodpovědní, kteří věří, že život je příležitost ke službě.
• Lidé otevření budoucnosti a schopní na sobě stále pracovat.
• Lidé činorodí a rozhodní, nenechající se vláčet okolnostmi, ale aktivně utvářející svůj život.
• Lidé praktičtí a tvořiví, kteří umějí najít řešení a dotáhnout je do konce.
• Lidé samostatní, schopní postarat se o své potřeby a zároveň otevření spolupráci
s druhými.
• Lidé plně zapojení do života v různých společenstvích, snažící se o dlouhodobé rozvíjení vztahů, vytváření pevných vazeb a sítí vzájemné podpory.
• Lidé, kterým nechybí sebedůvěra a radost.
• Lidé, kteří uznávají duchovní hodnoty přesahující materiální svět a dávající životu smysl a směr.
Nejdůležitějším praktickým výstupem Charty českého skautingu bylo zadání revize skautského programu, aby odpovídal dnešním pedagogickým poznatkům a přinášel co nejlepší výchovný dopad a zároveň byl zajímavý a přitažlivý pro všechny věkové kategorie. Junák se rozhodl svůj program po stránce výchovné postavit na tzv. kompetencích. Stejně jako s nimi dnes pracuje škola nebo pracovní trh. Výsledkem dvouleté práce je sada kompetencí tj. souboru znalostí, dovedností a postojů, které by měl mít skaut v různém věku svého členství v Junáku. A na ně navazuje sada nástrojů, metodických materiálů a podobně, které mají motivovat, pomoci a vést na co nejzajímavější cestě k získání kompetencí. Samozřejmě formou, která je skautingu vlastní. Prostřednictvím vrstevníků, kooperace, aktivního učení, symbolického rámce apod.
Kompetence převedené do podoby pro skauty a skautky: 8
Moje dovednosti a znalosti
- Můj každodenní život
– Fyzická zdatnost
- Buď připraven
– Řešení problémů
– Prezentace
– Manuální zručnost
Moje srdce
– Já a můj život
– Moje svědomí
– Můj osobní rozvoj
Můj kamarád
– Lidé a vztahy
– Moje vztahy
– Komunikace mezi lidmi
– Moje pomoc druhým
Můj domov
– Moje rodina
– Moje parta
– Můj tým
Svět okolo nás
– Já a demokracie
– Můj občanský život
– Propojený svět
- Různost světa
- Příběhy našeho světa
Příroda kolem nás
- Hodnota přírody
- Pobyt v přírodě
- Vnímání přírody
- Šetrné chování
- Poznávání přírody
Výchovné nástroje pro děti mají různé podoby. Jedním z nich je tzv. Svojsíkův závod 9 poměřující schopnosti družin 10-15tiletých, na němž je dobře patrný programový posun. Zatímco v minulosti byl velký důraz kladen na ověřování znalostí a dovedností jako byla například morseovka, uzle, květiny, dnes vidíme výrazný posun směrem k praktickým dovednostem a nikoli pouze znalostem jako je první pomoc, chování v krizových situacích a podobně, přičemž vše se testuje v simulovaných hrách. Zároveň je kladen důraz na ověřování schopností řešit problémy, týmově spolupracovat. To vše oblečené do hávu zajímavých legend a spojené s outdoorovými programy.
Hlavním dlouhodobým výchovným nástrojem, na který klademe v současné době největší pozornost, jsou stezky pro skauty a skautky. Stezka jako jakýsi průvodce osobního růstu provází skauting od třicátých let a přejala ji od něj většina oddílů různých organizací. Její nová podoba je mnohem propracovanější systém mapující všestranné schopnosti mladých lidí a přinášející nové motivační prvky posilující sebevýchovu. 10
Budoucnost
Mnoho oddílů dnes hledá nové cesty, jak děti zaujmout. Vznikají nové výchovné postupy, nástroje i formy činnosti. Hledají se inspirace odjinud a skauting se více otevírá podnětům zvenčí. Zastavení dlouhodobého klesajícího trendu členské základny je dokladem, že jde správnou cestou. 11
Na druhou stranu ho čeká náročný úkol, neboť společnost je v mnoha ohledech jiná než před 100 lety. Nabídka volnočasových aktivit převyšuje poptávku, ochota dětí se organizovat klesá, ve spojení s pasivní zábavou klesá dětská aktivita, pobyt v přírodě není tím nejsilnějším lákadlem. A to je pouze několik namátkových příkladů, které kladou mnohem větší nároky na tisíce dobrovolných vedoucích i na organizaci samotnou. Ale pevně věříme, že pro nás bude zdolanou výzvou i za dalších 100 let.
1 základní skautská příručka vyšla v Čechách poprvé až v roce 2007 – Powell, B., Robert. Skauting pro chlapce. 1 vyd. Praha: TDC, 2007.
2 více o vývoji světového skautingu – Nagy, Laszlo. 250 milionů skautů. 1 vyd. Praha: TDC, 1999.
3 převzato z publikace Tichou poštou, kde naleznete podrobnější popis pilířů skautingu – Voňavková, Věra. Tichou poštou. 1 vyd. Praha: TDC, 2005.
4 více o slibu a zákonu – Zajíc, Jiří. Nikdy nekončící dobrodružství. 1 vyd. Praha: TDC, 2005.
5 více o družinovém systému – Kupka, Ondřej. Družinový systém. 1 vyd. Praha: TDC, 2005.
6 více o symbolickém rámci – Hořavová, Kateřina. Klápště, Petr. Symbolický rámec pod 3.B. 1 vyd. Praha: TDC, 2006.
7 http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dokumenty/e-knihovna/detail-946/
8 více o kompetencích – Skautská stezka pro vedoucí. 1 vyd. Praha: TDC, 2007.
9 více o Svojsíkovu závodě na www.skaut.cz/svojsikac
10 více o stezkách i dalších projektech souvisejících se změnou skautského programu najdete na www.skaut.cz/novyprogram
11 současnou podobu skautingu velmi dobře zobrazuje dokumentární pořad České televize z cyklu Fenomén - http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370035-30.08.2007-22:40-stoleti-skautu.html
Žádné komentáře:
Okomentovat