Tradice dle Erazima Koháka

Delalali jsme rozhovor s nasim spolecnym pritelem Jezovcem alias Erazimem Kohakem. Mou cast si muzete precist v lednovem Skautingu (nebo stahnout v levem sloupci "ctu") a Edyho cast v lednu na Adamovi. Prijmete zatim malou ochutnavku:

Archa
V tomto cisle ARCHY se mimo jine zabyvame ulohou tradice. Ty ses o ni vyjadril znacne kriticky: Preruseni tradic je osvobozujici, povazuji ho za jeden z pozitivnich momentu v lidskych dejinach. Tradice, to je takova mrtva ruka, ktera na nas spociva a utvrzuje nas v tom, ze to, co se deje, je z vule Bozi a ze to proste nejde jinak. Co Te k takovemu presvedceni privedlo?
To je dusledek meho sledovani evropskych dejin i docela bezneho lidskeho zivota. Totiz toho, jak velice casto odkaz na tradici slouzi k likvidaci pokusu prijit s necim novym, snahy nechodit jen po vyslapanych cestach. To jsou vsechny ty postoje vyjadrovane argumenty typu "Vzdyt to takhle vzdycky bylo", "Nikdo nikdy to nedelal jinak" atd. Takove pojeti tradice umrtvuje zivot. Pouziva se jako norma pro to, co ma nebo dokonce musi byt.

Tradice - nejen oddilova, ale i jakehokoliv spolecenstvi - prece nemusi byt jen "mrtvou rukou", ale muze byt i predpokladem souvislosti tohoto spolecenstvi s koreny, zvlaste pak predpokladem porozumeni symbolum, ktere se rodily v minulosti.
Pochopitelne. Vsak take tradici samu o sobe neodmitam. Pokladam ji za bohatstvi, ktere vsak nesmi zmrazovat zivot. To, co jsem svou vyse uvedenou kritikou tradice chtel zduraznit, je prave nebezpeci, ze tradice - tohle bohatstvi - bude zneuzite jako argument proti zivotu, proti nutnosti staleho hledani, proti zmene, proti tomu, ze zivot pred nas stavi nove ukoly a vyzaduje nova reseni. Ostatne Jezis to zduraznuje v kontrastu, "Slyseli jste, ze rikano bylo starym…" proti svemu "Ja vsak pravim vam!". Tradice jako zdroj inspirace, jako nabidka, jako nutna souvislost pro porozumeni - rozhodne ano. Tradice jako argument proti odvaze hledat nove cesty, jako norma, ktera je sama sebou dobra a neprekrocitelna, jako unik pred vlastni odpovednosti za vyber toho, co prijmu a co naopak odmitnu, jako "zmrazovani zivota" - proti tomu protestuji. Tehdy se stava prave tou "mrtvou rukou".

Skauting
Dnes mozna nas skauting take nekomu pripomina skanzen a libi se mu to, protoze je to malebne.
Ovsem, zemedelstvi v predminulem stoleti take bylo malebne. Je v tom take romantika.

Mozna proto se toho nekteri lide nechteji vzdat.
Pokud si uvedomi, ze to je skanzen, tak at se toho, proboha, nevzdavaji, protoze je dulezite, abychom si tento skanzen zachovali, protoze nechceme prijit o vsechno, co predstavoval. Jenom si nesmime myslet, ze je to realita. Musime si uvedomit, ze je to skanzen. Myslim si, ze by bylo velice zajimave vest oddil historickeho skautingu, ve kterem bychom opravdu "skautovali". Clenove by nosili takove ty vysoke snerovaci boty po kotniky, podkolenky, a mohli bychom zopakovat Svojsikovu cestu s dvojkolakem z Prahy na Lipnici. Nic proti tomu, ale museli bychom si byt vedomi toho, ze delame historicky skauting a nesmeli bychom si namlouvat, ze tim pripravujeme deti na zivot v jednadvacatem stoleti.