Perlorodky

„Kazdy by si pral mit zivot krasny a lehky. A, hochu, zivot je opravdicka krasa, ale neni to lehka vec…“

Pred nekolika mesici jsem psal o pripravovane „skautske“ knize Jirky Stranskeho Perlorodky a dnes je mozne se do ni zacist. Vysla v krasne uprave s obrazky Mateje Formana, ktere bori klise skautske romanticke kresby. Hlavni osou pribehu je osud maleho Ivana, ktery utece z detskeho domova a cestou narazi na jiz dospeleho clena pateho oddilu vodnich skautu, ten se ho ujme a zbytek uz necham pro vas.

Nevim jestli knihu odehravajici se v normalizacnich sedmdesatych letech pochopi deti bez naseho pricineni. Co ale vim jiste je, ze stoji za to s nimi tento pribeh sdilet. Je krasny, emotivni, plny lasky a plny skautingu, ktery se zil navzdory dobe, ktera neprala zivotu. Mohl to byt kdokoli, kdo pomohl Ivanovi vratit se domu, ale jsem moc rad, ze to byli lide, se kterymi mame tu cest, mit neco spolecneho.

„I proto se pribeh pro meho syna odehraval mezi temi, kteri – se skautskym slibem v srdci – utvorili spolecenstvi, v nemz se jim lepe dychalo a lepe branilo proti tem, kdo vymyvali hlavy i malym detem, aby prijimaly nenavist ke vsemu, co nenavidela komunisticka strana: ke svobode nejen si myslet, ale i rict, co si myslim, k radosti z dobreho dila i skutku, k pravde, at je jakakoliv, k bratrstvi se vsemi lidmi dobre vule – proste ke vsemu, co obsahuje skautsky slib.“