Hry bez hranic

Vzdycky jsem u starsich skautu hojne podporoval nepsane pravidlo „co neni zakazano, je dovoleno“. Veril jsem, ze podporuje kreativitu a netradicni reseni. Az na letosnim Exzodu jsem si uvedomil, ze to neni tak jednoznacne. Jedna druzina splnila ukol, ktery znel „Prineste co nejvice druhu listu.“, tak, ze prinesla igelitku plnou stejnych listu a za kazdy se domahala bodu. Kdyz jsme tento netradicni vyklad pravidel museli resit, uvedomil jsem si jak tenka hranice vede mezi kreativnim pristupem v ramci pravidel a mezi jejich obejitim. Ze bezbrehe „co neni zakazano je dovoleno“, rozvolnuje sirsi pravidla, bez kterych neni zadny dlouhodoby zivot mozny. A tak bych dnes ke svym hram bez hranic pridal, ze musi byt v souladu se smyslem. Myslim, ze toho je nam trebjeste vic, nez invence a tvorivosti.