Je jaro...

Vlak mne unasi patecnim odpolednem na seminar do Domazlic. Slunicko sviti, po bile barve ani pamatky. Uz si nepamatuji, ze bych neco podobneho zazil. Pred tremi dny jeste snehu po kotniky a najednou ze dne na den takova zmena. Zelena barva, ptaci zpev, rasici kvetiny a vsude venku obrovska cinorodost. Kolem ubihaji vesnice a tam kluci na kole, kluci s micem, kluci na hrazi. Kazdou chvili se z hlavni trati odpojuji male motoracky odjizdejici za hnedozeleny obzor. Vzduch voni ocekavanim i zrozenim a ja touzim po dalkach…