Díky, že sis s námi hrál

Nedávno jsem strávil část odpoledne hraním s dětmi mých přátel. Byli to krásné chvíle plné nespoutané fantazie a odpočinku. Když jsem odcházel jeden z kluků na mě zavolal: „díky, že sis s námi hrál“. Potěšilo mě to nejen proto, že nepovažoval věci za samozřejmé, ale také jsem z jeho slov cítil jakousi úctu k času toho druhého. Hodnotu, která má myslím velký význam vštěpovat i v oddílovém životě. Tak mě to v tu chvíli zaujalo, že jsem zapomněl zavolat nazpátek: „díky, že jste si vy hráli se mnou“ a řekl jen „dík“.