Z jamboree na OBROK

V patek jsem se vypravil alespon na chvilku zhlednout Zapadoceske jamboree. Krasne misto i pocasi, kolem 1400 ucastniku. Jen jsem si trochu pripadal jako pametnik - na taboristi ani jeden jehlan. Jeste pred sedmi, osmi lety hlavni skautsky stan. To by mne zajimalo na kolika Svojsikovych zavodech se jeste stavi.

A pak uz prejizdim na OBROK. Obtezkan dvema lahvemi Pepsi a dvema lahvemi Coly na batohu vypadam jako exot a vsem vysvetluji, ze to neni pro me, ale na program. Prvni dojem nebyl nic moc, ale potvrdilo se, ze clovek na nej nema dat. Skupinka, kterou jsem potkal prvni - kourila a sproste slovo bylo kazde druhe. (Nastesti jsem pozdeji zjistil, ze to nejsou skauti, ale akteri jednoho ze zitrejsich programu.) A do toho mi kazdy licil jak Reflex vyslal na reportaz sveho "nejlepsiho" zpravodaje Jiriho X. Dolezala. Jeho navsteva byla pry velkym zazitkem. Tak jsem velmi zvedav co napise, ale nic pozitivniho necekam. Pry mu velmi schazeli skautske klobouky, cimz muze uspesne navazat na clanek "Skaut je out" z leta 2003.

Ale pak uz se to jen lepsilo - spousta znamych, vecerni ohne, zajimave diskuse, zpivani. Jasna sobota - dopoledne sluzba v okoli a odpoledne programy. Mel jsme tri opakujici se dvouhodinove bloky o pusobeni reklamy. Mimo jine jsem v nich poustel reklamy, ktere se mi pak v noci zjevovaly ve snu. Vsak oni vedi, ze opakovani se zapisuje do pameti nejlip. Vecer koncerty, kde ja se cely den tesil na zaverecne Tubabu, bubnujici a zpivajici africkou hudbu. Bubinky mne vzdycky dostanou, odhalujy neco atavistickeho v nas a tanec jako by byl prirozenym lidskym pohybem. Skoda jen, ze zvukar zacal balit aparaturu prave v nejlepsim, Tubabu se sice jeste na chvilku presunuly pod podium, ale ztratila se navaznost, ktera prohlubuje zazitek. Kdyz jsem se vracel od ohne, zustal na miste bubnu jen shluk svicek s jednou pochodni, jako symbolicka vzpominka na minulost.